Jádro tvoří kancelářská část s těžištěm v pětipatrové lodi centrální dvorany lemované galeriemi po obvodu. Dispozičně uzavřené jádro je směrem do křídel budovy a nahoru rozvolňováno do otevřenějších dispozic, které jsou s hlavní halou radiálně propojeny osami původních chodbových traktů.

Předmětem obnovy a nového využití jsou také navazující prostory, velký sál, někdejší výstavní galerie – elektrárenská dvorana, impozantní prostory prvorepublikové lístkárny, polikliniky, obchodní jednotky na prstenci přízemí s přímou vazbou na exteriér a samozřejmě také přilehlé plochy, kterým bude navrácen tradiční vzhled doplněný moderním detailem parteru.

Rekonstrukci a přestavbu budovy lze s jistotou označit za jednu z největších a technicky nejnáročnějších rekonstrukcí památkově chráněného objektu na území Prahy. Je průlomová mimo jiné rozsahem stavební intervence, zapojením odborných skupin různých oborů a téměř laboratorním hledáním konečného řešení. V tomto ohledu přináší obohacení poznatků o meziválečné architektuře i o možnostech obnovy staveb z tohoto období.